Velmi hořká zkušenost české spotřebitelky s nákupem luxusní kabelky za 130 000 Kč v Paříži připomněla, jak je důležité při nákupu v kamenné prodejně dobře si kupovaný výrobek prohlédnout a nechat si ho zabalit před očima.

Česká spotřebitelka si v Paříži vybrala vysněnou kabelku v přepočtu za zhruba 130 000 Kč. V značkové prodejně vše probíhalo profesionálně, ostatně jak očekávala – její důvěra v příslušnou značku byla neotřesitelná. Vyhlédnutou kabelku si vyzkoušela za asistence velmi ochotného a uctivého prodavače, a ten poté vybrané zboží odešel zabalit. Češka mezitím zboží zaplatila jiné pracovnici v soukromí, jak vyžaduje kultura renomovaného podniku, a následně na stylové pohovce v prodejně vyčkala na prodavače, který krabici s kabelkou vydal proti kopii dokladu o zaplacení. Spokojená odešla z obchodu a užívala si pocity štěstí.

Kabelku podle svých slov rozbalila až po návratu do České republiky, kde si výrobek teprve pořádně prohlédla. A nestačila se divit. Spodní strana kabelky byla špinavá a dva spodní rohy odřené. V prodejně si kabelku jen vyzkoušela a důkladně ji neprohlížela. Nenapadlo ji totiž, že při pověsti dané společnosti a vysoké ceně výrobku by mohlo dojít k prodeji poškozeného zboží.

To byla samozřejmě chyba. Důvěřuj, ale prověřuj, platí v jakémkoliv vztahu. Spotřebitelka se okamžitě spojila s butikem, jemuž na jeho žádost odeslala fotografie poškození. Závěr prodejce nicméně zněl, že poškození způsobila spotřebitelka sama, protože při prodeji byla kabelka v bezvadném stavu. Zde stojí tvrzení proti tvrzení a spotřebitelka je v důkazní nouzi, kdy těžko prokáže provinění obchodníka.

Výhodou nákupu zboží v kamenné prodejně je právě to, že spotřebitel má možnost si před samotným zaplacením zboží jeho stav zkontrolovat. To se doporučuje učinit i v případě, kdy má spotřebitel velkou důvěru v daného prodejce. Pokud člověk ztratí výrobek z dohledu před uložením do obalu, není nic špatného na tom ho při přebírání znovu zkontrolovat. Ačkoliv to někteří mohou vnímat jako akt nedůvěry, výše uvedený případ ukazuje, že to může spotřebiteli ušetřit mnohé starosti.

S ohledem na to, že nákup zboží proběhl v kamenné prodejně ve Francii, přičemž prodávající se žádným zřejmým způsobem na české spotřebitele nezaměřuje, kupní smlouva se v tomto případě řídí francouzským právem. To sice také obsahuje transpozici evropské směrnice o souladu s kupní smlouvou a odpovědnosti prodávajícího za vady, nicméně v tomto případě by zřejmě prodávající argumentoval, že bezvadné zboží při převzetí předvedl, zabalil a prokazatelně předal spotřebitelce, a tedy by zřejmě právě spotřebitelka musela prokázat, že vada byla na zboží už při převzetí. Jedinou nadějí zákaznice je nechat si vyhotovit znalecký posudek, zda předmětné vady mohly opravdu vzniknout v časovém rozmezí tří dnů mezi zakoupením zboží a uplatněním reklamace. I to je ale cesta velmi nejistá.

Článek vyšel ve vydání 10/2015 spotřebitelského časopisu dTest.